1Žalm Davidův.

Dobrořeč, duše má, Hospodinu
a celé nitro mé jeho svatému jménu!
2Dobrořeč, duše má, Hospodinu
a nikdy nezapomeň na jeho odměnu!
3On ti všechny tvé viny odpouští,
on tě uzdravuje ze všech nemocí.
4On tě vykupuje od smrti v propasti,
on tě korunuje láskou a něžností.
5On štědře naplňuje tvé žádosti,
mládí ti obnovuje jako orlovi!
6Hospodin spravedlnost zjednává,
všem utlačeným k právu pomáhá.
7Své cesty Mojžíšovi poznat dal,
synům Izraele své skutky ukázal.
8Hospodin je milostivý a soucitný,
nesmírně trpělivý a velmi laskavý.
9Nevznáší stále výčitky,
nechová zlobu navěky.
10Nenakládá s námi, jak zaslouží náš hřích,
neodplácí nám podle našich vin.
11Jako je vysoko nebe nad zemí,
tak velkou lásku má k těm, kdo ho ctí.
12Jako je od západu východ vzdálený,
tak vzdálil od nás naše přestupky.
13Jako je otec k dětem laskavý,
tak je laskavý Hospodin k těm, kdo ho ctí!

14On přece ví, z čeho jsme složeni,
to, že jsme prach, si nosí v paměti.

15Vždyť jako tráva trvá smrtelník,
jak polní kvítí kvete si.

16Poryvem větru ale mizí pryč,
nezbude památky, kde dříve byl.

17Hospodinova láska trvá odevždy,
navždy zůstane s jeho ctiteli.
Jeho spravedlnost bude i s vnoučaty

18těch, kdo jeho smlouvu dodrží,
kdo pamatují plnit jeho příkazy.

19Hospodin ustavil svůj trůn na nebi,
svou královskou mocí vládne nade vším!

20Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé,
vy mocní hrdinové, kteří jeho slovo konáte,
vy, kteří jeho slovo plníte poslušně!
21Dobrořečte Hospodinu, všechny jeho zástupy,
vy, jeho služebníci, kteří jste mu po vůli!
22Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho stvoření,
všude tam, kam sahá jeho vládnutí!
Dobrořeč duše má Hospodinu!

II.

13Ty však, Hospodine, navěky zůstáváš,

po všechna pokolení trvá tvá památka.
14Vstaneš, aby ses nad Sionem smiloval,
vždyť už je čas mu přízeň prokázat,
už přišel správný čas!
15Vždyť tvoji služebníci milují jeho kamení,
nad jeho prachem jsou hnuti lítostí!
16Hospodinovo jméno národy ctít budou
a všichni králové světa slávu tvou,
17až Hospodin znovu Sion zbuduje,
až se ukáže ve slávě.
18Tehdy se obrátí k modlitbě trpícího,
tehdy nepohrdne jejich modlitbou!
19Ať je to zapsáno pro příští pokolení,
ať slaví Hospodina ti, kteří budou stvořeni,
20že shlédl dolů ze svých svatých výšin,
Hospodin z nebe že pohleděl na zemi,
21aby vyslyšel nářek uvězněných,
odsouzené k smrti aby propustil!
22Jméno Hospodin bude na Sionu znít,
Jeruzalém jeho chvála naplní,
23národy a království až se shromáždí,
aby Hospodinu sloužili!

III.

24Uprostřed cesty mi síly podlomil,
můj život náhle ukrátil.
25Řekl jsem: Bože můj, neber mě zprostřed života –
po všechna pokolení trvají léta tvá!
26Za pradávna jsi zemi založil,
dílem tvých rukou jsou nebesa.
27Ona pominou, ty budeš vždy,
všechna se jako šaty obnosí.
Odložíš je jak starý plášť
a budou pryč.
28Ty však jsi tentýž –
tvá léta neskončí.
29Děti tvých služebníků budou žít dál,
jejich símě bude před tebou rozkvétat!

1Modlitba ubožáka, když v zoufalství vylévá před Hospodinem své úzkosti.

I.

2Naslouchej, Hospodine, mé modlitbě,
můj křik o pomoc kéž k tobě pronikne!
3Svou tvář přede mnou neskrývej
v den, kdy jsem ohrožen!
Nakloň mi ucho své,
v den, kdy volám tě, pospěš, vyslyš mě!
4Moje dny v dýmu ztrácí se,
mé kosti planou jako pec.
5Mé zbité srdce jak tráva uvadlo,
ani si nevzpomenu na jídlo!
6Od námahy mého kvílení
jsem na kost vyhublý!
7Pelikánu v poušti se podobám,
jsem jako sýček v pustinách.
8Nemohu spát a jsem sám
jak vrabec na střechách.
9Posměchu nepřátel jsem denně vydáván,
za blázna mají mě, jsem pro ně nadávka!
10Vždyť jako chleba popel polykám,
do svého nápoje slzy přidávám!
11To všechno pro tvůj hněv, pro tvé horlení –
pozdvihl jsi mě, abys mě odmrštil!
12Mých dnů jak stínu ubývá,
tak jako tráva uvadám.

1Žalm.

Zpívejte Hospodinu novou píseň,
vždyť přece činí zázraky!
Svojí pravicí, paží své svatosti
vydobyl sobě vítězství.

2Hospodin předvedl svoje spasení,
svou spravedlnost zjevil před všemi národy.

3Na svoji lásku se rozpomněl,
na svou věrnost k domu Izraele,
aby všechny končiny světa viděly
spásu, již náš Bůh připravil!

4Jásej Hospodinu, celá zem,
dejte se do zpěvu, žalmy zahrajte!

5Zahrajte Hospodinu na citeře,
při citeře mu žalmy zpívejte.

6Na trubky a rohy zatrubte,
před králem Hospodinem jásejte!

7Moře ať burácí se vším, co je v něm,
stejně tak všichni, kdo žijí na světě!

8Řeky, tleskejte radostí,
hory ať k tomu zpívají
9před Hospodinem,
jenž přichází soudit zem.
On bude spravedlivě soudit svět,
národy bude soudit poctivě!

1Hospodin kraluje, raduj se, země,

množství ostrovů ať zajásá!
2Hustý mrak jej obklopuje,
právo a spravedlnost jeho trůn podpírá.
3Předchází jej prudký plamen,
spaluje protivníky kolem dokola!
4Světu svítí jeho blesky,
zem to vidí, chvěje se!
5Hory jak vosk před Hospodinem tají,
před Pánem země veškeré.
6Nebesa vyprávějí o jeho spravedlnosti,
na jeho slávu hledí všechny národy.
7Hanba všem, kdo uctívají bůžky,
těm, kdo se chlubí svými modlami –
všichni bohové se před ním sklánějí!
8Sion se veselí, když to slyší,
judské osady se radují,
Hospodine, díky soudům tvým!
9Vždyť ty, Hospodine, jsi nad vší zemí Nejvyšší,
nad všemi bohy jsi velmi vznešený!
10Milovníci Hospodina, mějte zlo v nenávisti,
život svých věrných on přece ochrání,
vysvobodí je z ruky ničemných!
11Poctivým lidem světlo vychází,
radost je dána upřímným.
12Radujte se v Hospodinu, kdo jste poctiví,
oslavujte památku jeho svatosti!

1Zpívejte Hospodinu novou píseň,

zpívej Hospodinu, celá zem!
2Zpívejte Hospodinu, jeho jméno chvalte,
jeho spásu zvěstujte den co den.
3O jeho slávě národům vyprávějte,
o jeho divech řekněte lidem všem!
4Veliký je Hospodin, vší chvály hodný,
nad všechny bohy ohromný.
5Bohové národů jsou samé modly,
Hospodin ale stvořil nebesa.
6Sláva a nádhera je v jeho přítomnosti,
v jeho svatyni je síla a nádhera.
7Vzdejte Hospodinu, lidské plémě,
vzdejte Hospodinu slávu a moc!
8Vzdejte Hospodinu slávu, jež náleží mu,
do jeho nádvoří s dary předstupte.
9Klaňte se Hospodinu v jeho svaté kráse,
před ním se rozechvěj, celá zem!
10Národům řekněte: „Hospodin kraluje!“
Pevně je postaven svět, nic jím neotřese;
on bude soudit lidi poctivě!
11Jásejte, nebesa, země ať raduje se,
moře ať burácí se vším, co je v něm!
12Celý světa kraj ať se veselí,
ať zvučí všechno lesní stromoví
13před Hospodinem, který přichází:
„Přichází, aby soudil zem!
On bude spravedlivě soudit svět,
národy bude soudit v pravdě své!“