Janovo narození
57Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna. 58Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, jak jí Hospodin prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
59Osmého dne, když přišli dítě obřezat, chtěli mu dát jméno podle jeho otce, Zachariáš. 60Jeho matka jim na to řekla: „Ne, bude se jmenovat Jan.“
61Namítli jí: „Vždyť se tak ve tvém příbuzenstvu nikdo nejmenuje!“
62Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat. 63Požádal o tabulku a napsal: „Jmenuje se Jan.“ Všichni se podivili 64a vtom se mu otevřela ústa, rozvázal se mu jazyk a on dobrořečil Bohu.
65Na všechny jejich sousedy přišla bázeň a lidé si o tom všem povídali po celých judských horách. 66Všichni, kdo o tom slyšeli, si to uchovávali v srdci a říkali: „Co to bude za dítě?“ A ruka Hospodinova byla s ním.
67Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval:
68„Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,
neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
69Vyzdvihl nám roh spásy
v domě svého služebníka Davida,
70jak to sliboval ústy svých svatých proroků,
kteří byli už od věků.
71Spasil nás od našich nepřátel
a z ruky všech, kdo nás nenávidí.
72Prokázal milosrdenství našim otcům
a vzpomenul na svou svatou smlouvu –
73na přísahu, kterou dal našemu otci Abrahamovi,
74že nás vysvobodí z ruky nepřátel,
abychom beze strachu sloužili jemu
75ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří
po všechny dny svého života.
76A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího,
neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty,
77dát jeho lidu poznat spasení
v odpuštění jejich hříchů
78pro niterné milosrdenství našeho Boha,
v němž nás navštíví jako Svítání shůry,
79aby se ukázal bydlícím v temnotě a stínu smrti
a přivedl naše nohy na cestu pokoje.“
80Chlapec pak rostl a sílil v duchu a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.