Jeremjáš 2,14-31

14Copak je Izrael otrok?
Copak se narodil jako čeledín?
Proč se tedy stal kořistí?
15Vrčeli a řvali nad ním lvi;
jeho zem zpustošili, města spálili,
takže v nich nikdo nebydlí.
16Z Memfisu a Dafné přišli muži,
kteří ti lebku rozbili.
17Copak si za to nemůžeš sama?
Opustilas Hospodina, svého Boha,
tenkrát, když s tebou putoval.
18Co z toho máš, chodit do Egypta –
aby ses vody z Nilu napila?
Co z toho máš, do Asýrie cestovat –
aby ses napila z řeky Eufrat?
19Za vyučenou ti dá špatnost tvá,
tvé odvrácení tě vytrestá.
Poznáš a uvidíš, jak zle a trpce chutná,
žes opustila Hospodina, svého Boha,
a bázeň přede mnou jsi ztratila,
praví Hospodin, Pán zástupů.

20Své jho jsi už dávno rozlámala,
své postroje jsi strhala:
‚Nebudu sloužit!‘ říkalas.
Na kdejakém vyšším návrší
a pod kdejakým stromem košatým
se ale válíš jako nevěstka.

21Já jsem tě sázel jako výbornou révu
z nejušlechtilejších sazenic.
Jak ses mi mohla takhle zvrhnout
v plané křoví, jež mi nepatří?

22I kdyby ses mýdlem vydrhla
a louhu přidala sebevíc,
skvrna tvé viny přede mnou zůstává,
praví Panovník Hospodin.
23Jak můžeš říkat: ‚Jsem bez poskvrny,
nechodila jsem za baaly.‘
Jen se podívej, cos prováděla v Údolí,
nad tím, cos páchala, se zamysli!
Jsi velbloudice pádící svými cestami,
24divoká oslice, zvyklá na poušti.
Jakmile lačně zavětříš,
kdo zadrží tvůj chtíč?
Kdokoli po ní v čas říje zatouží,
najde ji snadno, bez námahy.
25Dej pozor, ať si neuchodíš nohy
a ať se žízní neumoříš.
‚Ne ne,‘ odpovídáš, ‚marné řeči!
Miluji cizí a půjdu za nimi!‘
26Jako má hanbu přistižený zloděj,
tak je hanebný celý dům Izraele
se svými králi a velmoži
i s kněžími a proroky.
27Dřevo oslovují: ‚Otče náš,‘
kameni říkají: ‚Jsi má rodička.‘
Ukazují mi záda, a ne tvář,
jakmile je však stihne bída,
volají: ‚Přijď a zachraň nás!‘
28Kde jsou ti tví bohové, které sis pořídil?
Jen ať tě přijdou z tvé bídy zachránit!
Máš přece tolik bohů, Judo –
jednoho boha na každé město!

29Z čeho mě chcete obvinit?
Všichni jste mě zradili, praví Hospodin.

30Nadarmo jsem bil váš lid,
nedal se poučit.
Své proroky jste mečem hubili
jako nenasytní lvi.“

31Vy jedno pokolení, pohleďte, co praví Hospodin:
„Jsem snad Izraeli pouští?
Zemí temnoty?
Proč můj lid říká: ‚Jsme volní!
Chodit za tebou? Už nikdy!‘

Jeremjáš 2,1-13

2

Nevěrný lid

1Dostal jsem slovo Hospodinovo:
2„Jdi a volej, ať to Jeruzalém slyší – Tak praví Hospodin:
Vzpomínám, jak jsi v mládí byla oddaná,
jak jsi milovala jako nevěsta,
jak jsi mě následovala pouští,
v tom nehostinném kraji.

3Izrael býval Hospodinu svatý,
byl prvotinou jeho úrody;
všichni, kdo jej hltali, bývali potrestáni
a přišlo na ně neštěstí, praví Hospodin.“

4Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, všechny rodiny Izraelova domu!
5Tak praví Hospodin:
„Co na mně vaši otcové našli špatného,
že ode mě odešli tak daleko?
Marnost následovali
a marností se stali.

6Už se neptali: ‚Kde je Hospodin,
který nás vyvedl z Egypta,
který nás provázel na poušti
zemí pustou a plnou jam,
zemí sucha a stínu smrti,
zemí, kterou se nechodí,
kde není ani živáčka?‘

7Vedl jsem vás do země krásné jako sad,
abyste požívali dary, které plodila.
Vy jste však přišli a zprznili mou zemi,
zohavili jste mé dědictví!

8Ani kněží se neptali:
‚Kde je Hospodin?‘
Znalci Zákona mě neznali,
pastýři lidu mě zradili,
proroci prorokovali při Baalovi,
následovali nesmysly.

9Proto vás znovu obviňuji, praví Hospodin,
a ještě i vaše vnuky obviním.

10Jeďte se podívat na středomořské ostrovy,
pošlete někoho k beduínům na poušti;
dobře se podívejte a zvažte to:
Kdy se co takového stalo?

11Vyměnil nějaký národ své bohy,
i když to žádní bozi nebyli?
Můj lid ale svou Slávu vyměnil
za nesmysly!

12Zděste se, nebesa, otřásejte se
hrůzou nad tím, co se stalo, praví Hospodin.
13Můj lid totiž spáchal dvojí zlo:
Opustili mne, pramen živých vod,
a vykopali si své rozpukané nádrže,
ze kterých voda vyteče.

Jeremjáš 1,1-19

SOUD NAD JERUZALÉMEM

1

1Slova Jeremiáše, syna Chilkiášova, jednoho z kněží v Anatotu v kraji Benjamín.
2Ve třináctém roce vlády judského krále Jošiáše, syna Amonova, dostal slovo Hospodinovo
3a to pokračovalo během vlády judského krále Joakima, syna Jošiášova, a až do konce jedenáctého roku judského krále Cidkiáše, syna Jošiášova, totiž do vystěhování Jeruzaléma v pátém měsíci.

Co vidíš?

4Dostal jsem slovo Hospodinovo:
5„Než jsem tě zformoval v matčině lůně,
znal jsem tě.
Ještě než jsi přišel na svět,
posvětil jsem tě;
národům učinil jsem tě prorokem.“
6„Ach ne, Hospodine, Pane můj,“ zvolal jsem. „Neumím přece mluvit! Jsem ještě dítě!“
7„Neříkej, že jsi ještě dítě,“ odpověděl mi Hospodin, „ale jdi, kamkoli tě pošlu, a říkej, cokoli ti přikážu. 8Neboj se jich – vždyť já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, praví Hospodin.“ 9Tehdy Hospodin vztáhl ruku, dotkl se mých úst a řekl mi: „Hle, vložil jsem ti do úst svá slova. 10Pohleď, dnes tě ustanovuji nad národy a královstvími, abys vyvracel a podvracel, ničil a bořil a abys budoval a sázel.“
11Dostal jsem slovo Hospodinovo: „Co vidíš, Jeremiáši?“
„Vidím prut mandloně,“ odpověděl jsem.
12„Vidíš dobře,“ řekl mi Hospodin, „neboť já bdím nad svým slovem, abych je vykonal.“
13Znovu jsem dostal slovo Hospodinovo: „Co vidíš?“
„Vidím vroucí kotel,“ odpověděl jsem, „jak se naklání od severu.“

14„Od severu se valí neštěstí na všechny obyvatele země,“ řekl mi Hospodin.
15„Hle, svolávám všechny kmeny severních království, praví Hospodin.
Přijdou a postaví své trůny
proti branám Jeruzaléma;
obklíčí dokola jeho hradby
i všechna judská města.

16Odsoudím je za všechno jejich zlo,
za to, že mě opustili,
za to, že cizím bohům pálili kadidlo
a dílu svých rukou se klaněli.

17Ty si však vyhrň rukávy! Vstaň a řekni jim, cokoli ti přikážu. Neděs se jich, nebo tě před nimi zděsím. 18Hle, dnes jsem tě učinil opevněným městem, železným sloupem a bronzovou hradbou proti celé judské zemi – proti jejím králům, jejím velmožům, jejím kněžím i jejímu lidu. 19Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě – vždyť já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, praví Hospodin.“

Povolání Jeremjáše (Jr 1,1-10)

Hospodin, soudce a spasitel, vládne Izraeli, ale i jiným národům a královstvím. Vládne jim také svým slovem. A to i slovem kněžského synka Jeremjáše…
Podněty ke studiu a diskusi
– Připomeňte si, jaké byly historické okolnosti – v Izraeli, ale i na celém Blízkém Východě – působení proroka Jeremjáše.
– Co Jeremjášovi bránilo přijmout prorocké povolání?
– Čím omlouváme své váhání uprostřed úkolů?
– Jakými argumenty Hospodin přesvědčuje Jeremjáše?
– Co si z Božích ujištění můžeme vzít my?
– Jr 1,10 shrnuje Jeremjášův životní úkol a smysl celé knihy. Jaký je úkol Božího slova tehdy a dodnes? Jak se to děje?

Pozvánka

Zveme jednotlivce, rodiny a skupinky, aby se připojili k dalšímu ročníku akce s názvem „40 dní s Biblí“, která bude zahájena ve středu 4. března 2020 a potrvá celých 40 dní až do velikonoční neděle 12. dubna 2020. Budeme velmi rádi, pokud se i Vy připojíte svým rozhodnutím čtení vybraných částí Písma. Na letošní rok s tématem

Jeremjáš

je připraveno čtení této Biblické knihy ráno a večer a k tomu doprovodné komentáře a materiály k dalšímu zamyšlení. Veškeré materiály k této akci můžete získat na stránce „O akci“.

Jako podporu lze použít tento web, kde bude denně dostupná celá čtená pasáž a možná občas i něco navíc. Pokud Vás něco ze čtené pasáže osloví, můžete pod danou pasáží zanechat komentář nebo se zapojit do diskuse zde nebo na Facebooku – věříme, že to bude k užitku i ostatním.

Srdečně Vás zveme k zapojení, ať už si vyberete pro čtení cokoliv!