by ·Žádné komentáře

74

1Poučný žalm Asafův.

Proč jsi na nás, Bože, tolik zanevřel?
Budeš se na své ovce hněvat bez konce?
2Vzpomeň si na svůj lid, jenž kdysi získal jsi,
na kmen, jenž vykoupils jako své dědictví,
na horu Sion, kde bydlel jsi!
3Zaveď své kroky k troskám bez konce –
všechno ve svatyni zničil nepřítel!
4Ve tvém stánku zněl nepřátelský řev,
na znamení tam nechali své korouhve.
5Jako dřevorubci se chovali,
sekerami kolem sebe jak v lese máchali.
6V jediné chvíli všechny rytiny
rozbili sekerami a krumpáči.
7Do základů vypálili tvoji svatyni,
příbytek tvého jména zprznili.
8V srdci si řekli: „Zničme je úplně!“
Všechny Boží stánky vypálili ze země.
9Znamení nevídáme, proroky nemáme,
nikdo z nás neví, jak dlouho to zůstane.
10Jak dlouho se, Bože, smí rouhat protivník?
Bude se tvému jménu vysmívat navěky?
11Proč svoji ruku ještě zdržuješ?
Copak svou pravici z klína nezvedneš?
12Ty přece, Bože, jsi dávno mým králem,
ty jsi původcem spásy na zemi!
13Ty jsi svou silou rozdělil moře,
vodním obludám jsi hlavy roztříštil.
14Ty jsi rozdrtil hlavy leviatana,
nakrmil jsi jím smečku na poušti.
15Ty jsi dal průchod pramenným vodám,
mohutné řeky ty jsi vysušil.
16Tobě patří den – i noc je tvá,
měsíc i slunce ty jsi umístil.
17Ty jsi vymezil všechny zemské hranice,
léto i zimu sám jsi vytvořil.
18Vzpomeň si, Hospodine, na rouhání nepřátel,
na to, jak národ bláznů tvé jméno urážel!
19Nedávej šelmám duši své hrdličky,
nikdy nezapomeň na život chudých svých!
20Na svoji smlouvu se ohlédni,
země je plná tmy,
stala se doupětem násilí!
21Ať už utlačení nejsou zahanbeni,
ať chválí tvé jméno nuzní a ubozí!
22Povstaň už, Bože, a veď svou při,
vzpomeň, jak se ti blázni denně rouhají!
23Nezapomínej na řev svých nepřátel,
křik tvých protivníků stále vzmáhá se!

by ·Žádné komentáře

1


1Už mnozí se pokusili sepsat vyprávění o věcech, které se mezi námi udály, 2tak jak nám je předali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky Slova. 3I já jsem se proto rozhodl po pořádku ti o tom napsat, vznešený Teofile, neboť jsem to všechno znovu pečlivě prozkoumal, 4abys poznal, jak spolehlivé je učení, které jsi přijal.

Radostná novina

5Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z Abiášova kněžského oddílu. Jeho manželka byla z dcer Áronových a jmenovala se Alžběta. 6Ačkoli byli oba v Božích očích spravedliví a žili bezúhonně podle všech Hospodinových přikázání a ustanovení, 7neměli dítě. Alžběta byla neplodná a oba už byli v pokročilém věku.
8Jednou, když přišla řada na jeho oddíl, Zachariáš konal před Bohem kněžskou službu. 9Podle zvyku kněžského úřadu na něj padl los, aby vešel do Hospodinova chrámu a obětoval kadidlo. 10V čase zapalování kadidla se venku sešlo veliké množství lidí k modlitbě.
11Vtom se Zachariášovi ukázal Hospodinův anděl; stál vpravo od kadidlového oltáře. 12Když ho Zachariáš spatřil, byl ohromen a přemožen strachem. 13Anděl mu však řekl: „Neboj se, Zachariáši! Tvá prosba byla vyslyšena. Tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. 14Budeš se z toho radovat a veselit a z jeho narození budou mít radost mnozí, 15neboť bude v Hospodinových očích veliký. Nebude pít víno ani opojný nápoj a už z lůna své matky bude naplněn Duchem svatým. 16Mnohé ze synů Izraele obrátí k Hospodinu, jejich Bohu. 17Před jeho tváří půjde v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a nepovolné k moudrosti spravedlivých, aby přichystal Pánu připravený lid.“
18„Podle čeho to poznám?“ zeptal se anděla Zachariáš. „Vždyť jsem stařec! I moje manželka je v pokročilém věku.“
19Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Boží tváří! Byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tu radostnou novinu. 20Protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní, hle, budeš němý a nepromluvíš až do dne, kdy se ty věci stanou.“
21Lidé zatím čekali na Zachariáše a divili se, že se tak dlouho zdržuje v chrámu. 22Když konečně vyšel, nemohl s nimi mluvit, a tak poznali, že musel mít v chrámu vidění. Zůstával totiž němý a dorozumíval se s nimi posunky.
23Po uplynutí své týdenní služby se pak vrátil domů. 24Jeho manželka Alžběta zanedlouho počala, ale pět měsíců to tajila. Říkala si: 25„Takto se ke mně zachoval Hospodin – přišel čas, kdy na mě pohlédl a zbavil mě veřejné pohany!“

by ·Žádné komentáře

73

1Žalm Asafův.
Ano, Bůh je dobrý k Izraeli,
k těm, kdo čisté srdce chovají!
2Mé nohy ale skoro uklouzly,
mé kroky málem zbloudily.
3Začal jsem totiž závidět pyšným
vida blahobyt ničemných:
4Žádnou bolestí se netrápí,
tělo mají vypasené, bez vady.
5Lidské strádání sami neznají,
běžnými bídami nejsou stiženi.
6Pýchu jak náhrdelník stavějí na odiv,
jak šatem se halí vlastní krutostí.
7Oči se jim zalévají tučností,
mají víc, než si lze představit.
8Smějí se, když mluví o neštěstí,
ve své povýšenosti hrozí násilím.
9Svými ústy po nebi lapají,
jazykem smýkají po zemi.
10Jeho lid se proto hrne za nimi,
řeči o hojnosti lačně hltají,
11když jim říkají: „Copak Bůh něco ví?
Má snad Nejvyšší o něčem ponětí?“
12Nuže, takto se mají ničemní –
ve stálém pohodlí kupí bohatství!
13Já ale chovám své srdce v čistotě;
ruce si myji v nevinnosti – zbytečně!
14Stíhán jsem ranami celý den,
ráno mě čeká další trest.
15Kdybych však mluvil tímto způsobem,
k tvým dětem bych se choval nevěrně!
16Chtěl jsem to tedy pochopit rozumem,
poznal jsem ale, jak je to nesnadné.
17Až když jsem vešel do Boží svatyně,
jejich osudu jsem začal rozumět:
18Na kluzké cesty jsi je postavil,
vydals je napospas hrozné záhubě!
19V jediném okamžiku budou zahubeni,
hrůzy dočista zničí je!
20Jako sen po probuzení, Pane,
zaženeš jejich přelud, až procitneš!
21Když moje srdce hořkost naplnila,
v útrobách když mě bolest bodala,
22nechápavý jsem byl, nic jsem neznal,
jak tupé zvíře jsem ti musel připadat!
23Vždycky jsem ale s tebou byl,
vždyť jsi mě držel za mou pravici.
24Ty mě povedeš svými záměry
a nakonec mě přijmeš do slávy.
25Koho jiného měl bych na nebi?
S tebou netoužím po ničem na zemi!
26I když mé tělo i srdce strádají,
Bůh je má síla, můj podíl navěky!
27Hle, jistě zahynou ti, kdo tě opouštějí,
skoncuješ se všemi, kdo jsou ti nevěrní.
28Mně je však nejlépe v Boží blízkosti;
v Hospodinu, svém Pánu, mám svou skrýš –
o všech tvých skutcích proto vyprávím!

by ·Žádné komentáře

Zveme jednotlivce, rodiny a skupinky, aby se připojili k dalšímu ročníku akce s názvem „40 dní s Biblí“, která bude zahájena ve středu 24. února 2021 a potrvá celých 40 dní až do velikonoční neděle 4. dubna 2021. Budeme velmi rádi, pokud se i Vy připojíte svým rozhodnutím čtení vybraných částí Písma. Na letošní rok s tématem Pane, nauč nás modlit se je základem modlitba Páně, navržené texty čtení pocházejí z Lukášova evangelia, které je někdy nazýváno „evangeliem modlitby“, dále je třeba jako podklad k dalším modlitbám v rozpisu denně jeden žalm. Veškeré materiály k této akci můžete získat na stránce „O akci“.

Jako podporu lze použít tento web, kde by měla být denně dostupná čtená pasáž a možná občas i něco navíc. Pokud Vás něco ze čtené pasáže osloví, můžete pod danou pasáží zanechat komentář nebo se zapojit do diskuse zde nebo na Facebooku – věříme, že to bude k užitku i ostatním.

Srdečně Vás zveme k zapojení, ať už si vyberete pro čtení cokoliv!