40 dní s Biblí

2

Ježíšovo narození

¹V těch dnech vydal César Augustus nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu. ²(Toto sčítání proběhlo předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie.) ³Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města.
⁴I Josef z Galileje se vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova), ⁵aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná. ⁶Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu ⁷a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo.
⁸V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda. ⁹Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili, ¹⁰ale anděl jim řekl: „Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi. ¹¹Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel – váš Mesiáš a Pán. ¹²A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích.“
¹³A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha:
¹⁴„Sláva na výsostech Bohu
a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“
¹⁵Jakmile od nich andělé odešli do nebe, pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil.“ ¹⁶Pospíšili si tedy, a když přišli, nalezli Marii, Josefa i děťátko ležící v jeslích. ¹⁷Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno, ¹⁸a všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali.
¹⁹Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci. ²⁰A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha, že slyšeli a viděli všechno tak, jak jim bylo řečeno.

Zasvěcení v chrámu

²¹Osmého dne, když přišel čas obřízky, mu dali jméno Ježíš, jak ho anděl pojmenoval před jeho početím.
²²Když pak přišel čas jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Hospodinem, ²³jak je psáno v Hospodinově zákoně: „Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Hospodinu,“ ²⁴a přinesli oběť, jak říká Hospodinův zákon: „Dvě hrdličky nebo dvě holoubata.“

Janovo narození

⁵⁷Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna. ⁵⁸Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, jak jí Hospodin prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
⁵⁹Osmého dne, když přišli dítě obřezat, chtěli mu dát jméno podle jeho otce, Zachariáš. ⁶⁰Jeho matka jim na to řekla: „Ne, bude se jmenovat Jan.“
⁶¹Namítli jí: „Vždyť se tak ve tvém příbuzenstvu nikdo nejmenuje!“
⁶²Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat. ⁶³Požádal o tabulku a napsal: „Jmenuje se Jan.“ Všichni se podivili ⁶⁴a vtom se mu otevřela ústa, rozvázal se mu jazyk a on dobrořečil Bohu.
⁶⁵Na všechny jejich sousedy přišla bázeň a lidé si o tom všem povídali po celých judských horách. ⁶⁶Všichni, kdo o tom slyšeli, si to uchovávali v srdci a říkali: „Co to bude za dítě?“ A ruka Hospodinova byla s ním.
⁶⁷Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval:
⁶⁸„Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,
neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
⁶⁹Vyzdvihl nám roh spásy
v domě svého služebníka Davida,
⁷⁰jak to sliboval ústy svých svatých proroků,
kteří byli už od věků.
⁷¹Spasil nás od našich nepřátel
a z ruky všech, kdo nás nenávidí.
⁷²Prokázal milosrdenství našim otcům
a vzpomenul na svou svatou smlouvu –
⁷³na přísahu, kterou dal našemu otci Abrahamovi,
⁷⁴že nás vysvobodí z ruky nepřátel,
abychom beze strachu sloužili jemu
⁷⁵ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří
po všechny dny svého života.
⁷⁶A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího,
neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty,
⁷⁷dát jeho lidu poznat spasení
v odpuštění jejich hříchů
⁷⁸pro niterné milosrdenství našeho Boha,
v němž nás navštíví jako Svítání shůry,
⁷⁹aby se ukázal bydlícím v temnotě a stínu smrti
a přivedl naše nohy na cestu pokoje.“
⁸⁰Chlapec pak rostl a sílil v duchu a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.

Nic není nemožné

²⁶Když byla Alžběta v šestém měsíci, poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského města jménem Nazaret ²⁷k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. Ta panna se jmenovala Marie. ²⁸Když k ní přišel, řekl: „Zdravím tě, milostí obdařená, Hospodin s tebou!“
²⁹Ta slova ji rozrušila. Co to bylo za pozdrav? přemýšlela. ³⁰Anděl jí ale řekl: „Neboj se, Marie, vždyť jsi nalezla milost u Boha! ³¹Hle, počneš, porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. ³²Bude veliký, bude nazýván Synem Nejvyššího a Hospodin, náš Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida. ³³Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování bude bez konce.“
³⁴„Jak se to stane?“ zeptala se Marie anděla. „Vždyť jsem ještě nepoznala muže.“
³⁵„Sestoupí na tebe Duch svatý a zastíní tě moc Nejvyššího,“ odpověděl jí anděl. „To svaté dítě, které se narodí, proto bude nazýváno Syn Boží. ³⁶A hle, tvá příbuzná Alžběta, o níž se říkalo, že je neplodná, i ona přes své stáří počala syna a je v šestém měsíci. ³⁷U Boha přece není nic nemožné.“
³⁸Marie řekla: „Hle, jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle tvého slova!“ Tehdy od ní anděl odešel.

Má duše velebí Hospodina

³⁹V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova. ⁴⁰Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. ⁴¹Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, děťátko v jejím lůnu poskočilo. Alžběta byla naplněna Duchem svatým ⁴²a hlasitě zvolala: „Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna! ⁴³Jaká čest, že ke mně přišla matka mého Pána! ⁴⁴Hle, jakmile tvůj pozdrav došel k mým uším, děťátko v mém lůnu poskočilo radostí. ⁴⁵Blaze té, která uvěřila, neboť se naplní, co jí Hospodin slíbil.“
⁴⁶Marie na to řekla:
„Má duše velebí Hospodina
⁴⁷a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
⁴⁸neboť si všiml ponížení své služebnice.
Hle, od nynějška všechna pokolení
budou vyprávět o mé blaženosti,

⁴⁹neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný.
Jeho jméno je svaté

⁵⁰a jeho milosrdenství k těm, kdo jej ctí,
trvá od pokolení do pokolení.

⁵¹Svou paží dokázal moc,
rozehnal ty, kdo mají v srdci pyšné myšlenky.

⁵²Mocné svrhl z trůnů
a ponížené povýšil.

⁵³Hladové nasytil dobrými věcmi
a bohaté propustil s prázdnou.

⁵⁴Ujal se Izraele, svého služebníka;
pamatoval na milosrdenství –

⁵⁵jak zaslíbil našim otcům –
vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.
⁵⁶Marie pak u ní zůstala asi tři měsíce a potom se vrátila domů.