Křestní vyučování 1: Náš velký příběh

Galatským 3,26-29
26Všichni jste se vírou v Krista Ježíše stali Božími dětmi. 27Všichni, kdo jste pokřtěni do Krista, jste se do Krista oblékli. 28Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jste jedno v Kristu Ježíši. 29A když jste Kristovi, jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.

Křest je osobní, a zároveň veřejná záležitost. Křtem vstupuji do společenství pokřtěných – ve svém sboru, ve své církvi, v naší době a zemi, ale i v církvi minulosti a budoucnosti, u nás a po celém světě. Stávám se součástí Božího lidu napříč generacemi a národy, jednou z postav Božího příběhu, dědicem pokladů i zápasů izraelské víry, lásky a naděje. Vyberte z následujících oddílů aspoň některé a přemýšlejte nad svým křestním dědictvím.

Inventura křestního dědictví

Stvoření (Gn 1,26-28)

Bůh stvořil zemi, aby se stala domovem pro člověka. Člověk se stal správcem této země. Co to znamená pro nás?

Praotcové (Gn 12,1-3)

Bůh povolal Abrama z Uru na cestu do nové země, aby se namísto rodovým bůžkům klanil Stvořiteli světa.
V čem se podobáme praotcům?

Exodus (Ex 19,4-6)

Hospodin vyvedl Izraele z otročiny, zjevil mu své Jméno a daroval zákon. Izrael měl tvořit společenství, kde vládne spravedlnost a milosrdenství.
Co pro nás znamená izraelský exodus?

Proroci, modlitebníci, mudrci (Ž 1,1-3)

Proroci kritizovali izraelskou nevěru, ale slibovali i smířenou budoucnost. V modlitbách Izraelité hledali Boha uprostřed hojnosti i bídy, štěstí i zmatků. V Písmu, ve všelidské zkušenosti i v běhu světa hledali izraelští mudrci odpovědi na klíčové otázky lidského bytí a jednání.
Jak se mezi námi odráží živý neklid izraelské víry?

Židovství (Neh 9,36-37)

Izrael musel odejít ze své země; v cizině se nově učil důvěřovat Bohu. Po návratu domů Židé vybudovali nový chrám a v dalších staletích, rozděleni do různých hnutí, hledali, co znamená být Božím lidem: Saduceové žili obětní službou, farizeové zase posvěcením všedního dne, zákoníci
studiem Písma, esejci odloučením klášterního života a zelóti ozbrojeným bojem proti okupantům. Co z biblické víry je centrální pro nás? Jak hledáme společnou řeč?

Židé i Řekové (Ř 1,16)

Evangelium k vám přišlo od Židů oklikou přes Řeky – píše apoštol do Říma. Přišlo ze země izraelské prostřednictvím Nového zákona, napsaného řecky, s řeckou kulturou dialogu a zvídavosti, díky silnicím a globální moci římského impéria.
Co z toho žije mezi námi?

Národ, sbor, rodina (Zj 21,23-27)

Víra je Boží dar, z nebe na nás však nespadla. Našim předkům v 9. století kázali řečtí bratři Cyril a Metoděj. Od té doby u nás evangelium působí : díky mnichům a mniškám, kněžím , kazatelům nebo překladatelům Bible, díky jednotlivým křesťanům zapustilo u nás kořeny a vypůsobilo
mnoho dobrého. Někteří jeho svědkové, jako biskup Vojtěch či kněz a učitel Hus, dosvědčili evangelium vlastní krví; také Čeští Bratři museli pro víru mnoho vytrpět.
Od koho jsem evangelium slyšel já? A jaké je naše sborové dědictví?

Velikonoce a křest

Starověká církev spojovala oslavy Velikonoc se křty nově obrácených. Čtyřicetidenní předvelikonoční postní období (počítáno bez nedělí, tedy od středy, později nazvané Popeleční) sloužilo křestnímu vyučování sboru. Sami křtěnci – tak to uvádí jeruzalémský biskup Cyril (žil v letech 313 – 386) – byli do tajemství a souvislostí křtu uváděni až po samotném obřadu, a sice několika tzv. mystagogickými, tedy vstupními, vysvětlujícími katechesemi. Spojení velikonočních svátků se křtem konvertitů, resp. spojení předvelikonočního období s křestní obnovou sboru, není nahodilé ani magické. Vědomě podtrhuje ústřední pravdu evangelia: Ježíšův jordánský křest došel svého naplnění na Golgotě (Mk 10,38; L 12,50). A tamtéž, na Golgotě, pramení a k témuž, k Ježíšově smrti, pohřbu a vzkříšení, odkazuje náš křest (1K 15,3n: Ř 6,3n; 1Pt 3,21n; 1J 5,6-8).

Letošní program 40 dnů s Biblí se inspiroval touto prastarou starocírkevní tradicí. Chce nově obrácené, ale i dávno pokřtěné znovu uvádět do křestního tajemství. Chce jednotlivce a rodiny i sbory pozvat, aby znovu objevovali a docenili pestré bohatství křtu, jeho dary i závazky, zaslíbení i výzvy. Vždyť se v něm ztělesňuje evangelium.

Materiály 40 dnů s Biblí

V řeckém Novém zákoně se sloveso „křtít“ v různých tvarech objevuje v 64 verších, podstatné jméno „křest“ ve 13 verších. Jde přitom o něco více než třicet souvislých příběhů či rozprav. Šíře dějových a teologických kontextů či důrazů, jak jsme naznačili výše, vybízí, abychom sledovali tyto rozbíhavé stopy a radovali se z pestré palety křestního daru a závazku. Pro nedělní kázání vybíráme z novozákonního pokladu texty pojednávající křest, pokud možno, právě v různých souvislostech, osvěcující jej, pokud možno, z různých stran. Čas biblických hodin či domácích skupinek navrhujeme věnovat „křestní přípravě“, případně po-křestní katechesi, tedy inventuře základů naší víry a zbožnosti. Výchozí text slouží jako úvod k dalšímu rozhovoru. Pro osobní čtení, jako podklad k modlitbě, navrhujeme žalmy.

Pozvánka

Zveme jednotlivce, rodiny a skupinky, aby se připojili k dalšímu ročníku akce s názvem „40 dní s Biblí“, která bude zahájena ve středu 13. března 2019 a potrvá celých 40 dní až do velikonoční neděle 21. dubna 2019. Budeme velmi rádi, pokud se i Vy připojíte svým rozhodnutím čtení vybraných částí Písma. Na letošní rok s tématem

Jste pokřtěni v Krista

je připraveno zejména společné čtení jednoho Žalmu denně a k tomu další úseky v neděli nebo přes týden. Veškeré materiály k této akci můžete získat na stránce „O akci“.

Jako podporu lze použít tento web, kde bude denně dostupná celá čtená pasáž a možná občas i něco navíc. Pokud Vás něco ze čtené pasáže osloví, můžete pod danou pasáží zanechat komentář nebo se zapojit do diskuse zde nebo na Facebooku – věříme, že to bude k užitku i ostatním.

Srdečně Vás zveme k zapojení, ať už si vyberete pro čtení cokoliv!