Žalm 77

1Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Asafův.
2Hlas můj k Bohu zněl, když volal jsem,
hlas můj k Bohu zněl, aby mě vyslyšel.
3Pána jsem hledal v den svého soužení,
bez přestání jsem ruce vzpínal po nocích,
má duše se nenechala utěšit.
4Na Boha vzpomínám, trápím se,
při svém přemítání ztrácím dech! séla
5Oči zamhouřit nedals mi,
rozrušen jsem, nemohu promluvit.
6Připomínám si dávné dny,
časy, jež dávno minuly.
7Na své písně vzpomínám po nocích,
v srdci přemítám a v duchu zpytuji:
8Copak už nadobro zavrhl Hospodin?
Nebude přívětivý nikdy víc?
9Skončila jeho láska navždycky?
Selhalo zaslíbení navěky?
10Copak Bůh zapomněl být laskavý?
Hněvá se tak, že soucit potlačil? séla
11To je můj konec, říkám si,
kdyby své pravici dal klesnout Nejvyšší!
12Budu však vzpomínat, co Hospodin učinil –
ano, připomenu tvé dávné zázraky!
13O všem, co vykonals, přemýšlím,
přemítám o tom, cos učinil.
14Tvá cesta, Bože, je cestou svatosti,
kdo z bohů je veliký jako ty?
15Ty jsi ten Bůh, jenž koná zázraky,
svou sílu zjevil jsi mezi národy!
16Svou paží vykoupil jsi svůj lid –
Jákobovy a Josefovy potomky. séla
17Vody tě, Bože, viděly,
vody tě viděly a hned se zachvěly,
otřásly se i mořské hlubiny!
18Vody se proudem z mraků valily,
nebesa zněla hřímáním,
tvé střely všemi směry letěly!
19Tvým hromobitím zněla vichřice,
blesky ozářily celý svět,
země se třásla, chvěla se!
20Tvá cesta, Bože, vedla přes moře,
tvá stezka přes vody mohutné.
I když tvé šlépěje nešlo rozeznat,
21vedl jsi lid svůj, ovce své,
rukou Mojžíše a Árona.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *