Žalm 50

1Žalm Asafův.
Hospodin, Bůh bohů, promlouvá,
celou zem svolává
od slunce východu až tam, kde zapadá.
2Ze Sionu v plné kráse
sám Bůh skvěje se.
3Přichází náš Bůh, nebude mlčet;
před ním jde oheň, všechno stravuje,
kolem něj prudká vichřice!
4Svolává shůry nebesa i zem,
jeho lid aby stanul před soudem:
5„Shromážděte mi moje ctitele,
ty, kteří skrze oběť jsou se mnou ve smlouvě!“
6Jeho spravedlnost nebesa zvěstují,
vždyť Bůh je soudce – on jediný! séla
7„Slyš, lide můj, a promluvím,
slyš, Izraeli, já tě usvědčím:
Já, Bůh, jsem přece Bohem tvým!
8Kvůli tvým obětem tě neviním,
tvé zápaly mi nikdy nechybí.
9Nechci však býka z chlévů tvých,
nechci kozlíky z tvé ohrady!
10Všechna zvěř v lese přece patří mi,
také dobytek na horách nesčetných.
11Znám všechny ptáky v nebesích,
divoké šelmy jsou mým vlastnictvím.
12Nepožádám tě, i kdybych hladověl –
mně patří svět i všechno v něm!
13Cožpak se živím masem hovězím,
cožpak ho krví kozlů zapíjím?
14Přinášej Bohu oběť vděčnosti,
své sliby plň před Nejvyšším.
15Volej mě v den svého soužení,
vysvobodím tě a ty mě oslavíš!“
16Darebáka však Bůh takto osloví:
„K čemu odříkáváš moje zákony,
mou smlouvu do úst proč bereš si?
17Vždyť přece nechceš dát se poučit,
má slova za hlavu jsi zahodil.
18Vidíš-li zloděje, přátelíš se s ním,
s cizoložníky ses ztotožnil!
19Svá ústa poskytuješ slovům zlým,
tvůj jazyk spřádá úskoky.
20Sedíš si a bratra hanobíš,
syna své matky ostouzíš.
21Kdybych dál mlčel nad tím, co provádíš,
pomyslel by sis, že jsem ti podobný.
Proto tě nyní obviním,
před tvýma očima tě napravím!
22Kdo Boha pomíjíte, toto pochopte:
Když já vás napadnu, kdo vám pomůže?
23Kdo přináší oběť vděčnosti, ten mě ctí;
kdo svoje cesty napraví,
tomu ukážu Boží spasení!“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *